STRÁNKY DOČASNĚ POZASTAVENY

Polibek deště

15. dubna 2009 v 20:22 | Madeleine Flowers |  Příběhy
Tento příběh byl inspirován skladbou od Yirumi - klavírního skladatele. Proto jí sem i vkládám. Pusťte si ji k tomu.... (klik na celý článek)





Polibek deště

Vstupuji na louku. Rozlehlou. Posetou květinami. Směsice vůní kolem mě. Kouzlo podvečera. Jemný vánek kolem mne, který i přesto rozvlnil můj šat. Podívám se na nebe. Mraky… všude mraky, které tvořily obrazy různých zajímavých druhů. Krásné tvary, postavy, které má fantasie dokáže vykreslit.
Znenadání se snáší po lehkých kapičkách déšť. Stéká mi po tváři a tvoří tak potůčky… drobné čáry, které se spojují v silné prameny. Probleskávající paprsky slunce dávají mi vědět, že ono je tu pořád se mnou, i když nejde vidět v oblacích. Jako svit naděje. Svit toho, že brzy nastane čas… čas změn… ale v tuto chvíli, která je jen má… mě nechává volnou jako pták… jako pták, který se smí rozletět kamkoli… zvolna se jen nadechnout, rozepjat svá křídla a vyletěl vysoko… až k těm mrakům a být volná… bez jakýchkoli problémů reálného/skutečného světa, neobtěžkaná myšlenkami a stresujícími problémy… řešeními, které se nedaří nalézt.
Pak se jen rozletět… do výšin a zřít ten široký svět… odlehčit se a plout…
Udělat první krok k volnému tanci… jako víla… první otočka… druhá… a lehké nadzvednutí ruky… začátek téměř jednoduchý… a nožky mě pak samy vedou. Jako splynutí s okolím… vypuštění problémů… a vyletění výš… jako labuť, která právě vyrazila vpřed, mocným zamáváním křídel… vplutí do svého světa… ve kterém se zapomíná… jen na krátkou chvíli…
Něžné krůčky mezi deštěm… stávám se jeho kapkou… kapkou deště… otevřená duše… jako rozevřený květ… napít se křišťálové vody… usmát se a zamávat sluníčku, které se schovává, ale já ho stále vidím… jako hra na schovávanou… smích zažene slzy… slzy… které se snad mlčky chtěly drát na povrch…. Toto však byly slzy tichého štěstí… blaha… odpočinutí… nabrání energie… jako hluboký nádech… a postoupení vpřed… vpřed… až k vysněnému cíli…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alča Alča | Web | 16. dubna 2009 v 17:32 | Reagovat

...Nemám slov...ta slova jakoby otextovala tu úžasnou melodii. Působí to na mě klidným dojmem, takovou vnitřní harmonií, jakou by chtěl asi každý člověk...Skládám ti poklonu :)

2 vivienne vivienne | Web | 3. května 2009 v 18:22 | Reagovat

nádherná povídka, nedokážu to popsat, ale uplně sem to cítila... nádherná přestava

3 LoveShy LoveShy | Web | 24. července 2009 v 17:19 | Reagovat

To je úžasný <3 ještě k tomu ten klavír od Yirumy...úžasný :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.